Dominantní vyhlídková kamenná věž z 16. století je vlastně slavonická zvonice. Je součástí areálu farního kostela Nanebevzetí Panny Marie a snadno k ní dojdete z Horního náměstí i z dolního náměstí Míru. Věž je celoročně přístupná. Když po bočním schodišti vystoupáte 176 schodů a vstoupíte na arkádový vyhlídkový ochoz, pohled z výšky na město a okolí je neopakovatelný. Slavonice máte jako na dlani a fotografie z těchto výšin ve vašem albu rozhodně nesmí chybět.

Rozsáhlé městské hradby byly součástí města od jeho počátku. Měly jednak ochranný význam, druhak symbolizovaly privilegované postavení Slavonic. Pozůstatky kamenné fortifikace můžete při své návštěvě obdivovat i v současnosti (zbytky masivních zdí, dvě brány, bašty či předbraní zvané barbakán).

Největší rozkvět města Slavonice je neodmyslitelně spojen s 16. stoletím a obdobím náboženské reformace. Z té doby také pochází protestantská modlitebna, kterou si místní věřící zřídili ke společnému svobodnému čtení Bible. Fungovala od roku 1568 až do začátku třicetileté války. Až do dnešních dnů se však dochovala zcela unikátní interiérová výzdoba s výjevy z Apokalypsy. To rozhodně musíte vidět.

Potok, který prochází Slavonicemi je znám také pod německým názvem Zlabingsbach. Pramení asi šest kilometrů západně od Slavonic. Jak ale proteče Slavonicemi, prochází hranicí a teče do rakouského města Waldkirchen an der Thaya. Jeho tok přitom celou dobu sleduje „železnici duchů“ – bývalou železniční trať ze Slavonic do Dolního Rakouska. Pokud budete mít při svém pobytu ve Slavonicích chuť, můžete podél toku projít trasu od železničního viaduktu v ulici Jana Žižky, následně se napojit na ulici Na potoku a za poklidného zurčení vody si vychutnávat příjemnou procházku v konejšivé stromové aleji.

Ve starých průvodcích ho najdete pod označením Jánské údolí. Ve skutečnosti se ale jmenuje podle osady Janov, náležející pod Staré Hobzí. Od města Slavonice je Janovské údolí vzdáleno asi 6 kilometrů. Při cestě sem budete zřejmě míjet přírodní rezervaci Mutenská obora, ojedinělý biotop mnoha vzácných porostů a drobné zvěře. Samotné Janovské údolí je lemováno skalnatými srázy. S řadou romantických zákoutí je považováno za jeden z nejhezčích úseků této oblasti Moravské Dyje.

Vesnička Maříž leží tři kilometry jihozápadně od Slavonic. Historie obce sahá až do 14. století, ale z její minulosti se toho do současnosti mnoho nedochovalo. Kdysi krásný novogotický zámeček byl v sedmdesátých letech 20. století z větší části zbourán, zámecká zahrada zpustla a vesnice samotná byla po roce 1945 téměř vylidněna. Pokud je ale vaší doménou cykloturistika, možná se tu zastavíte při cestě po okolí. Mařížská keramika z místní dílny je známá tím, že si na ni můžete namalovat libovolný motiv, který vám pak v místní peci vypálí. Pokud jste příznivci pěší turistiky, určitě se rádi projděte v klidu impozantní modřínové aleje. Nejkratší cesta pro pěší sem vede od návrší u hraničního přechodu, jižně od města Slavonice. Polní cestou se tudy snadno dostanete k bývalému mařížskému zámeckému rybníku a modřínové aleji. Významný zeměpisný bod – Trojmezí Čechy, Morava, Rakousko – najdete další dva kilometry na západ od Maříže. Bod je vyznačen bílým tříhraničním kamenem, zvaným tříhraničník nebo trojhraničník.